beit naivní je fain.

9. února 2013 v 18:57 | Seš mi fuck. |  Víš co.
Nikdy jsem to nedělala ráda. Vždycky jsem myslela, že to vydrží. Myslela jsem, že to tak bude už na pořád, nemyslela jsem, že by do toho někdo mohl zasáhnout. Ale už tolikrát jsem se spletla, vždycky mi někdo zkazil moje představy. Nebo jsem to byla já sama.

Psát na prostěradlo je fajn. Poslat Někoho do prdele a pak s vzájemně pomlouvat na twitteru je taky fajn. Život se může zdát fajn, a já se loučím v dobrým.

Mrzí mě to. Nikdy jsem k tomuhle blogu neměla zvláštní vztah, nikdy jsme ho nemilovala tak, jako fosforovej. Ale mít zapplňěnej archiv je fajn.

goro.zarungo@seznam.cz

Pokud chcete můj život dál pozorovat z ústraní, napište na můj super utajenej e-mail na seznamu (i přes to, že miluju gmail. jsem e-mailová děvka.)

I když to neříkám,
já stále mám vás rád.

(S-kore)
 

mentolový camelky.

3. února 2013 v 5:41 | Seš mi fuck. |  Stereotyp?
Zjsitila jsem, že mě vlastně baví psát výčty z předchozích dnů. A tak.

Čtvrtek, 24/01/13: Vyhrabala jsem starej prázdnej sešit. Vymyslela jsem mu budoucnost. Bude to deník, až popíšu ten stávající. Taky jsme asi v půl pátý ráno volali fízly, někdo se vloupal do baráku či co a vypadalo to, že vykrádaj sklepy. (že sem si stěžovala na stereotyp.)

Pátek, 25/01/13: Nejela jsem do Písku a tátův smutnej hlas mě málem rozbrečel. Vod pondělka jsem nebyla ve škole. Koukala jsem Americkou krásu (skvělej film) a taky na Matrix trojku, fakt po dlouhý době. (třetí nejlepší díl!)
A vzhledem k tomu, že s mamkou i jejím Přítelem, splnila jsem veškerý rodinný aktivity a omlouvá mě to, že jsem vod pondělka neslezla ze svýho patra.

"Do klubu se nesmí se zbraněmi. Nahoře bude šatnářka. A když budeme mít štěstí tak jeden muž, co kontroluje zbraně."
"A když nebudeme mít štěstí?"
"Bude jich tam víc."

Na lookbooku jsem narazila na takovýho typickýho badboye, takže jsem platonicky pubertálně zamilovaná. Víte. Mam pocit, že mi Někdo krade KF. Prej sou najednou nejlepší kámoši, hahahaha. A když mi začla tvrdit, že spolu teoreticky choděj, fakt jsem se neubránila smíchu. Chtělo by to chodit na koncerty a líbat se na pódiu s neznámýma lidma. Nebo známýma? A furt bych chtěla, aby se V. choval jako 13. Bez toho děvkařství. A hodně jsem poslouchala Visáče. (a oblíbila si psaní závorek.)

Sobota, 26/01/13: Někdy ve dvě ráno hrál z telky úryvek Holky magor a já si to začla zpívat. Volby vyhrál Zeman. Sere mě to. (už mlčim, stejně se hovno změní, ale... ale) Bábovka od mamky byla dobrá, i smlíkem. Čaj v termosce mi nevystid ani po těch čtyřech hodinách. Kola trochu zteplala. Mamka si pučila komp, a já měla náladu na muziku. Počet cédéček? Obzor Iluzí a Diversion. Na to jsem fakt náladu neměla a tak mi dál mrzly záda pod peřinou. A zdál se mi nechutnej sen, ani už nevim kterej den.

Ležela jsem uprostřed postele. Z prava Děda (už mrtvej, mimochodem) a zleva máma. Furt mi čuměla do notebooku. Děda řikal, že má chuť na bonbóny. Seděla jsem na pufíku. Děda tam nebyl. Někdo řekla, že pro ty bonbóny dojde. Přemejšlela jsem nad tim, jestli byl dobrej nápad nechat jít dolů někoho, když je tam 13. Sešla jsem dolů, věděla jsem to. prázdnej pokoj, jen vánoční stromeček. A na zemi, v těch vánočních ozdobách a jehličí, Někdo. líbající se s nim. Cynicky a ironicky a nasraně jsem řekla něco ve smyslu, že mi to mělo dojít. Že nemělo cenu ho sem zvát, když vim že ti dopadne blbě. Máma na patře už dávno nebyla. Stála jsem v kuchyni, jen s 13. Nevim, kam zmizel Někdo. Podívala jsem se mu do očí a měla chuť ho políbit. Začala jsem řvát. hysterčit. Zběsile máchat rukama. Prorazila jsem zeď. Kopala do dveří. Furt se tvářil, jakoby se nic nedělo. "VYPADNI! OKAMŽITĚ ZMIZ Z MÝHO ŽIVOTA. DĚLEJ! HNED." Neodešel dveřma. Ale pak už tam prostě nebyl.

Vystidl mi čaj a měla jsem střídavý pocity- buď že nedejchám, nebo že zbytečně moc. Poslouchala jsem zdající se tichej byt. Šumění. Notebooku? Štěkot psů. Telka na minimum. Znělka windows. Zapnutí skypu. Popsala jsem termosku. Say hi, or good morning. Zanechalo to ve mě pocit hlubšího smyslu. Jeden nápis na termosce. Absurdní. Zaslechla jsem tikání hodin a začala si křupat klouby.

Neděle, 27/01/13: Někdy v půl jedný ráno jsem začla přeřizovat hodiny. A budík. Šli špatně. Hrála jsem hada na nokii bez simky. Byla u mě Éčko. Čistila jsem si zuby třema různejma pastama. Čumění do blba. Chystání černých hadrů. (stydím se za svého prezidenta.) Cukala jsem levou nohou, což rozhejbalo pravý koleno a rozvibrovalo pravý zápěstí. (tak řekni kouzlo, když padáš dolů..)

Pondělí, 28/01/13: Lomený závorky, složený závorky, čísla, mínusy, plusy, nasobení a dělení. Nesnášim matiku. (obzvlášť, když jsem dyskalkulik.) Znáte ten pocit, když řeknete něco děsně funny a celá třída se začne smát? To se mi stalo. (miluju to.) "Máš průser, frajerko." Řekla máma.

Středa, 30/01/13: Tak nějak jsem v úterý zaspala školu. (stejně se šlo do zoo) Když jsem se na chvíli dostala na komp, překvapila mě zpráva; "Prijdes nahoru?"
"zejtra, nebyla jsem ve škole." A proto tam pak nebyl. Mamka se mi tak nějak zhroutila. A zjistila, že jsem zase zatáhla lezení. Mamka rozhodla o jakýmsi zákazu kompu. Měla jsem si pokecat s matějíčkem, ale nějak to nevyšlo. furt dokola jsem poslouchala She lost control. Dočetla jsem 20 let Visáčů i Váhání. V noci jsem žrala bonbóny a hrála hada a přemejšlela, že se začnu řídit heslem no future. Proč ne? ...

Čtvrtek, 31/01/13: Vízo. Dostatečný z matiky. Děják, přírodopis a fyzika dobrý. výchova ke zdraví s češtinou neklasifikováno. A dvojak z keramiky, kvůli chování. A to nemluvim o tom napomenutí. (jsem rebel, víte.) Spala umě Oranžová, a musim říct- O. je strašně v pohodě. Když jsme šli tři zastávky pěšky pro mentolový camelky pro Oranžovou a zjistili jsme, že nám chybí pětka. tak jsme šli zase tam a zpátky a tak. (A v tom větru mi to cígo nešlo zapálit.)
A s Oranžovou jsme si dělaly prdel na asku, žraly čínský polívky ve velkym a volaly s ožralim Matějíčkem.

Pátek, 01/02/13: Za sedmnáct dní mi je čtrnáct. Cesta do Písku proběhla relativně fajn. Po delší době jsem si pustila Nirvanu, a s MTV unppluged cesta prostě ubíhala rychle. Hádala jsem, co je co za song. Už se lepšim. Courtney zamítla muzikál o Kurtovi. Chápu jí. (ale trochu mě to mrzí.) Autobusačka byla sympatická. Nechala po buse kolovat bonbóny, to jsem ještě nezažila. Ale bylo to takový milý. jednu nohu studenou, druhou na topení. Když jsem dojela do Písku, pršelo. Čekala jsem na autobusáku necelou hodinu. Táta nikde. Slzy v očích, linky v háji. Tak jsem se rozklepaná rozhodla dojít k nim pěšky. Šla jsem okolo benzínky. "Jeden zapalovač, prosím." Čuměla na mě jak na zjevení, asi jsem měla hodně rozmazaný oči. Vylezla jsem na most. Cígo. Mluvila jsem sama k sobě, v tý tmě hovno viděla. Taky jsem šla nakonec na druhou stranu. Potom - konečně - správná cesta. Další cígo. Úspěšně jsem došla tam, kam jsem potřebovala. Povedlo se mi tátovi napsat, že dorazim ve 20:50, místo 20:10. Skvělý..

Sobota, 02/02/13: Šla jsem spát asi ve čtyři ráno a už v šest jsem byla na nohou. Asi v jedenáct jsem zase usla a proprala se až po třetí. Pak jsem spala vod šesti do sedmi. Od osmi v kině. S tátou. (trošku trapas.) Movie 43. Americká sračka. Oddechovka. Ráda jsem se těm kravinám zasmála. A zmiňovala jsem se, že jsem podědila knížky o Rottenovi, Mercurym, Fanánkovi ze Tří sester a tak? Warhol asi skončil v koši. Půl šestý ráno. Vážně, už jdu spát. nechám se unášet myšlenkama o 13., V., žádný budoucnosti. O tom, jak by bylo fajn mít spřízněnou duši, jezdit s ní vlakem do neznámejch měst. Jak by bylo fajn žít ve Warholovskym světe. A líbat se při každý dobrý písničce. nevnímat školu a přitom mít dobrej prospěch. Nevnímat práci a přitom mít ddobrej plat. Jezdit na jelenech. Objímat se s vlky. Lítat na dracích. Najít spřízněnou duši.






Přestaň mě srát, a udělej něco se svym životem.

22. ledna 2013 v 2:12 | Seš mi fuck. |  Stereotyp?
Pátek, 04/01/13: Drogový zjištění. Oldschoolový pecky. Telka, rodinná pohoda.

Sobota, 05/01/13: Jsem sráč, nic nedělám a fetuju. Kradu trávu. "Radši se vodstěhuju do vopuštěný garsonky." Měla jsem pocit, že mě nenávidí. mámin Přítel, máma. Oba. Všichni. Snídaně v trávě, Tučnej, Walda gang, Matuška. A když utichl i Landa, moje nálada zase klesla. [Edit: aby bylo jakože jasno, všechno tohle o mě řekl mámin přítel. Neni to pravda.]

Neděle?!

Pondělí, 07/01/13: "nice lips, can i kiss them?"
"kurva, sorry, blbej vodkaz."
"Of course you can."
"měla bych se naučit kopírovat:D"
"Takhle je to fajn :P Každopádně víš že můžeš." Neumim kopírovat obrázky z tumblru. Ale.. potěšilo mě to, nebo co. Fyzika sux. Matika sux. Serou se mi známky. (Empty nálada? Pořád.)

Úterý, 08/01/13: Přespávání u Lišky. Obří mikina, ,sranda, how perverse. Matějíček pozval Někoho do divadla, a mě to z nepochopitelnýho důvodu sere.

Středa?! Myslim, že sem nebyla ve škole.

Čtvrtek, 10/01/13: Vžitá do Dvaceti let Visáčů. Koupená svačina. Čeština sux. Suprčupr konverzace s Jimmy, Lucyjí a Matějíčkem. 13. sux, protože Ďáblík boduje. Sere mě, že se bavim s Někym. Žeru twix. Seru na učení (přírodopis, děják). Pseudorvačka s KF, a takovej sad face vod V.

Pátek, 11/01/13: (Nejela jsem do Písku.) Přijel V. a jeho Suprčupr kámoš, byla jsem asi hodinu se psem. A byly tu Hynkovy dcery, čuměla jsem s nima na Šmouly 3D a Disney channel a tak.

Sobota, 12/01/13: Šlo ven ještě s J., Éčko ztratila trávu, tak jsme mrzly na dětskym hřišti, začaly jsme se rvát ve sněhu a našly to. Ale jak jsme měly zmrzlý ruce, vůbec jsme to neubalily. Vyprovodily J., chillovali doma a dostaly jsme se k tomu asi někdy ve tři ráno- když usla mamka Éčka.

http://stream3.gifyo.com/pictures/448/large/675f1adf285d6a20c05d85fa461b01df-464054603.gif

Neděle?! Vim, že když jsem V. poslala ten gif- řekl, že jde někdy s náma.

Pondělí, 14/01/13: Test z fyziky. (nakonec jsem dostala trojku.) Poslouchání Massive attack, v tom celym depresivnim období. Feel like a Kurt, V. je na lyžáku, přemejšlim nad 13. A s KF je největší prdel. Dave Grohl slavil čtyřicet-čtyři let.

Úterý, 15/01/13: Kreslila jsem spolužačce na sádru šukající prasata. And what?! Suplovanej příroďák matikářkou (= volná hodina.) Nějak jsem nečetla Visáče. Měl ke mě dojet 13., ale vono hovno. "Nechame to na jindy kdyz je mamka doma :)" Kdyby mi to řekl do očí, vysměju se mu. Počkat, já se mu vysmála. Půlka stránky vo tom, že potřebuju.. něco. Dějepisář přišel vo hlas. A já vo dvojku na vízo, dostanu trojku. Plavu v matice.

Středa?! Asi jsem zase nebyla ve škole.

Čtvrtek, 17/01/13: Třináctka je zmrd. Vybil se mi mobil. Potřebuju se s nim přestat bavit. Musim vyměnit baterku. Joy Dividion. Chci změnit styl. (Tak určitě.)

Pátek, 18/01/13: Potřebuju si vopravit přírodopis. S matikou jsem v prdeli (čtyřka na vízo?!). Neni mi nejlíp. měla dorazit N., ale dorazila až v sobotu. Někomu se rozvádí rodiče, jakoby s ní soucitim, vidim její lepší stránku. Nebo co.
"Nesmíte se divit, že za váma kluci dolejzaj, když vypadáte takhle." Je zvláštní bavit se s učitelem o 13. Omezenej noutbuk.

Sobota, 19/01/13: Dorazila N., jely jsme pár zastávek za její kámoškou- pro krabku. Protože jsme malý haranti a nikde nám to neprodaj. Pak jsme byly někde na Vinohradech v čajce, jely za N. mamkou na jakejsi bleší trh, kde jsem si málem koupila ty nejbožžejší boty- ale jaxi jsem postrádala prachy a vyfoukla mi je kámoška N. mámy. Ztratila jsem mobil. Měly jsme tři cíga (nesnášim se).

Neděle, 20/01/13: Nesnášim se, asi. Čajka s B. a Ed. Zase na těch Vinohradech. Pak jsme si koupily nějaký sračky v albertu ("Kde je ten albert?"
"Támhle."
"To neni albert."
"Jasně že je to Albert, to v tom červenym baráku."
) a pak dorazil V., vlezli jsme do parku, usadili se na lavičku a vychutnávali si... bagetu. (if you know what i mean). Nakonec jsme šli zase do alberta, B. s Ed. odjely dom- a zůstala jen naše trojka. Trošku se to zvrtlo, protože N. se udělalo fakt blbě a u IPáku se vyblila v tramvaji, já se cejtila jak největší kráva, V. musel domů, my zalezly na hajzl do mekáče. Pak jsem s ní počkala na tramvaj, a obě jely dom. Fakt strašnej zážitek. Ze začátku to sice bylo fajn, ale.. bože.

Teď už je teoreticky úterý, mně neni dobře- tak jsem včera zůstala doma (a dneska ještě zůstávám.) Prej jsem neklasifikovaná z češtiny, no úžasný. Potřebuju do školy, řekla bych. Žeru tatarák, piju čaje, těšim se na zítřejší díl himym, přemejšlim co si ještě pustim za seriál, zdálo se mi o Někom, mně, 13., byl tam snad i V. a Matějíček.. a celý to bylo postižený. Furt se cejtim jak kretén kvůli tý neděli. A mam žízeň. A chuť na něco. A.. furt si jenom stěžuju na sračky. #fuckit (Chybí mi mobil. Potřebuju instagram.)

Tohle je trpev sedmej článek na blogu. Nesnášim stěhování, ale na jednu stranu mam ráda ty nový začátky. Divný. Měla bych začít dělat něco se svym životem. Přestat.. si dávat bagety. A tak. Jsem na to malá, doprdele.
 


Blogový letadlo

9. ledna 2013 v 19:35 | Seš mi fuck.
(mělo by to bejt blogové. kurva, ale.. nemám ráda některý spisovný slova. vlastně skoro všechny.)

A) Prásknout na sebe 11 věcí

1. Nesnáším něco jako svojí nejlepší kamarádku. (ale nedokážu se s ní přestat bavit. a myslim že mi krade kamarády.)

2. Tvrdim, že mam na krku zámek, protože poslouchám Visáče. (jenže já je neposlouchám tak intenzivně, a už si vůbec nepamatuju, jak jsem se k tomu zámku dostala.)

3. Občas se mi zalíbí nějaký popoví písničky. (zabijte mě.)

4. Furt melu o tom, že začnu žít jinak, ale pokaždý se na to vyseru.

5. Moc nemam ráda řetězáky, ale stejně je vyplňuju.

6. Nemám tušení proč tvrdim, že je 13. moje šťatsný číslo. (a paradoxně je 13. přezdívka pro mýho "BFF")

7. Koušu si nehty. (a furt mluvim o tom, že přestanu.)

8. Dokážu být v (horký) sprše třeba i hodinu. (ale ne ve vaně.)

9. Jsem závislá na tumblru.

10. Skoro pořád měnim styl, nemůžu se najít.

11. Nadávám na dilinky, ale sama jsem jedna z nich. (ale jsem jenom instagramová dilinka.)


B) Odpovědět na 11 otázek od Jimmyho

1. Co je tvá největší závislost?
Sociální sítě, počítač, mobil, čtení, psaní. (A jídlo!)

2. Myslíš si, že se sám v sobě vyznáš?
Budu předstírat, žejo. (= jak kdy.)

3. Bojíš se změn?
Ne. Ale nemám je ráda.

4. Jmenuj osobu, kterou znáš a inspiruje tě (počítá se i blog, chat, facebook,...) a slavnou osobu, která tě inspiruje.
a) Lucyje mě jeden čas inspirovala ohledně muziky. Teď... mam pocit, že se nikym neinspiruju.
b) Jsou slavný osobnosti, který mám ráda, ale ničim ně neispirujou. (možná tak Kurt a jeho psaní po zdech.)

5. Jsi právě teď šťastný?
Ne.

6. Dokážeš celý svůj život popsat v jednom slově?
WTF. (weirdness.)

7. Jsi pyšný na svoji zemi?
Jako, máme dobrý pivo.

8. Který živel je ti nejblíže?
Podle W.I.T.C.H. Vzduch.

9. Poznal jsi někdy nějakou osobu, která by ti byla podobná? (Především vlastnostmi)
Je pár lidí, s kterýma se na pár věcech schodnem. Ale že by mi byla jako vážně podobná, to asi ne.

10. V čem si jsou podle tebe lidé nejvíce podobní?
Řídí se podle většiny.

11. Máš strach ze smrti?
Ani ne. (pokud teda nechcípnu v nějakej ukrutnejch bolestech.


C) Napsat dalších 11 otázek pro blogery, kteří budou letadlem pokračovat

1. Myslíš si o sobě, že jsi originální?
2. Máš tumblr? (jo? napiš odkaz. ne? založ si ho.)
3. Můžeš říct, že posloucháš jen jeden určitej styl muziky?
4. Názor na Justina Biebra a One direction?
5. Nosíš radši tílka, nebo trika?
6. Přijdou ti podkolenky kurevský?
7. Kdy nastane konec světa?
8. Pouštíš si muziku jen jako kulisu, nebo si vyloženě třeba lehneš a jen posloucháš?
9. Jaký máš názor na vegetariánství?
10. Máš rád/a malý děti?
11. Nejoblíbenější druh filmů?

New year, same shit.

4. ledna 2013 v 2:10 | Seš mi fuck. |  Stereotyp?
Tentokrát mě ze sterotypního silvestrovskýho dění vytrhlo přespání u Éčka.
Do jedný jsme musely bejt doma, a tak jsme hezky mrzly na Staromáku, čuměly na petardy, hledaly trdelník, klábosily s Italskejma turistama.. znáte to. Super byla tlačenice, kde si na mohla na férovku rovně stát a dav tě prostě tlačil dopředu, každejch pět metrů cejtíš trávu, vidíš lidi jak balí trávu, ale bezkonkurenční byli Italové co stály v kruhu toho návalu lidí, každej brko v ruce, a jeden z nich dobaloval další. Když se blížila půlnoct, atmosféra houstla, napětí rostlo, počet petard se zdvojnásobil, a každej si pak nějak počítal jak chtěl. Když nějaký italové začali zpívat, profesionálně jsme se k nim připojily. Jediný co jsme dokázaly pochytit - a potom i zazpívat - bylo E-ó, e-ó, ééé, ale stálo to za to.

http://distilleryimage9.s3.amazonaws.com/e05b8e54552f11e29f5b22000a1fbc74_7.jpg

Dostaly jsme se tou obrovskou tlačenicí i na Václavák, kde jsme se vyfotily s nějakýma Rusákama- který vypadali, že se z nás snad udělaj. Staromák a okolí jsme prošli několikrát, vykouřily cígo, a z Václaváku nakonec jely dom, kde nás přívítala Éčka ožralá maminka. Nečekaně. Využily jsme příležitostě a ukořistily zbytek rumu a jedno šáňo. Původně jsme plánovaly opití s picí hrou k tbbt, jenže já do sebe kopla dva panáky a Éčko prohlásila, že to pít nechce. Vypila jsem skleničku šampaňskýho a do Éčka se mi povedlo dostat trochu rumu s kofolou, jenže tim to haslo a asi ve tři jsme vytuhly.

"Where you from?"
"Prague."
"What?"
"Prague."
"We are from Italy... and what's your programm?"
"E..?"
"Party?"
"PARTYY!"

Nakonec u mě přespávala, sháněly jsme Vansky, šla jsem si pro vyreklamovanou čtečku, jenže reklamace nebyla uznaná. Oujé, dva a půl litru v prdeli. Sranda everywhere, v úterý se na mě nasral 13., bloknul si mě na FB, nepromluvil na mě a dneska mi přišla SMSka "Ahoj :) Promiň za to chování, nevim co to do mě vjelo..." a hned jsem se ráčila znova si ho přidat do přátel velého eFka.

http://stream3.gifyo.com/pictures/438/large/1bba16ca5d151247cfaab65e42679f80-125942712.gif

Třetí hodinu mě rozbolela hlava, jako už fakt dlouho ne. Další hodinu se to táhlo dál, ale o odpoledce prokecaný s KF. a T., i s Někym mě to přešlo, a možná pomohla i ta půlka cigára. Hahaha. O hudebce se ta svině vrátila, ale hned další hodinu už to bylo v pohodě, dostala jsem jedničku z prezentace o JAR na Poznáváme svět- protože jsem velkáá holka a konečně jsem našla CéDo Obzoru Iluzí, dostala triko s Nirvanou, včera dočetla Těžší než nebe a ve škole chvílema pročítala 20 let Visacího zámku. Cejtim se fakt hudebně založená, hahaha.

Na zastávce jsem překecala Někoho a V2 ať se mnou jedou na chvíli do čajky. Když po dvaceti dvou dvacetdvojkách konečně přijela dvanáctka, nastoupili s náma i Mates a JS. Mates měl jít s náma, ale vysral se na to, takže jsme hezky ve třech dojeli na Strossmayerák, nasáčkovali se do čajky a po dvaceti minutách se uráčel přijít pán kyselej jak prdel, jestli máme objednáno. Po nějakej deseti minutách ještě příjemnější chlapík donesl jakousi nabídku, my si objednali dva čaje a ve finále na ně čekaly skoro hodinu a pak je znechucený pily deset minut.. Nějaká ženská mi typla 14, Někomu 13 a půl a V2 15. Její společník nám všem typoval okolo šestnácti. "Jako dohromady?" Neodpustila jsem si.

Zasmála jsem se, pobavila, padlo spoustu hlášek a blablablabla. Došla jsem k zjištění, že v čajce je fajni bez vodnice. Ale s vodnicí líp.

Pořád zažívám nějaký posraný empty období, jsem v depresi i když se směju, ám se špatně i když se mám fajn, a všechno je fucking weird a už mi z toho docela hrabe. Hledám se, pořád. Jeden den punkerka, další den slečinka. Potřebuju se najít, vymotat se z tohohle zasraýho kruhu a pořádně si užívat života. Udělat rok 2013 výmečnej.

Why not.

27. prosince 2012 v 1:20 | Seš mi fuck. |  Víš co.
Právě jsem dokoukala Dětskou hru s desetiletou dcerou máminýho přítele, která je pěkně posranáá a já dostávala permanentní záchvaty smíchu. Je po vánocích, byla jsem na vánoční mši a zase umírala smíchy s lidma z engliscampu, neudusila se bramborovym salátem a vyžrala všechny vanilkový rohlíčky. a stejně vánoce nemam ráda, jde mi maximálně tak o prázdniny. Můj "punk kámoš" potřebuje název pro novou kapelu, a neni nic lepšího než Fucking Mathia's band. Ne, nejsem v pohodě.

13. byl v pátek u mě doma, zažila jsem fakt krutou masáž (blbej vtip), čuměli jsme na My name is Earl, váleli se po sobě, haha, čtyři hodiny- kdy se tě kluk pokouší líbat a ty se furt vyhejbáš. A v neděli další tři hodiny v kině, a stejně je to všechno hezký, hahaha. Když ti pak vožralej napíše že tě má rád. Přes to všechno je to děvkař. Šťastný a Veselý. I když, doprdele, zdvihá mi to náladu. Blabla.

http://stream3.gifyo.com/pictures/430/large/22cee69023c36b03bb36eb3dfdac3f38-431066447.gif

Ležim na posteli na máminym patře, vypli mi prodlužku, je 1:04- takže můj komp zdechne za 31 minut. Začínaj mi odumírat ruce a tlačí mš pásek do břicha, protože jsem líná dojít si pro pyžamo. Zahřívaj mě jen teplý ponožky a láska (další blbej vtip). 26 minut, spolužačka pro mě má triko s Nirvanou, ztratila jsem termosku a cédo Obzoru Iluzí- snad jediný důvody, proč chci/potřebuju/whatever do školy. Upadne mi ruka. Zjistila jsem, že má táta knížky o Nirvaně, Warholovy, Mercurym, punku... a jeho manželka je prej vyházela se slovy "Nemáme to kam dát." ale možná prej ne, a kdyby se našli, tak mi je daj. jaktosakramůženěkdovyhodit?! nepochopim. Modrý světýlka na okně nejsou tak dobrý jako hypno-zelený na stropě. S bojkou.

Furt prožívám to jedno velký empty období, odfukuju si vlasy z očí, čumim s dcerama máminýho přítele na Disney channel a Nickelodeon, a do kompu. Docela bch si zase pustila My name is Earl, nedočkavě čekám na další díl himym, a z jedný strany mě i sere, že je potvrzená devátá série- zbytečný protahování.

Docela bych si zahulila s Éčkem, nebo šla ven/k nám domů/whatever s 13. Doprdele, nechci bejt zase zabouchlá, a furt mě sere Někdo. Jak řekla J; "Máš to jako já s Elvisem, pomlouváme je ale nedokážem bez nich žít." Nebo tak nějak. Anyway, má pravdu. 17 minut, mam žízeň.

A furt si dokola přehrávám ten rozhovor, haha, virbl, když mu čumíš do očí opřená o jeho hlavu, a on s takovou divnou upřímnostech v očích...
"Puč mi hlavu."
"Možná."
"Určitě."
"Možná."
"Určitě."
...
"Why not? You said maybe. You gave me big chance..." Lidi, zajděte si na Hobita, je to super. A na Atlas mraků. A musíte mi vyprávět Sedm psychopatů. 15 minut. Seru na to.

how white.

20. prosince 2012 v 16:50 | Seš mi fuck. |  Stereotyp?
Vůbec nejsem znuděná, nemocná a tak. Potřebuju se cejtit víc jako punkáč, poslouchat takovou tu víc punkovou muziku. A sere mě, že tě lidi považujou za pozéra- když se neoblíkáš podle toho co posloucháš. Leju do sebe čaje, na jednu stranujsem ráda, že nemusim do školy ale na druhou... kurva, ztratila jsem CéDo Obzoru Iluzí a chtěla jsem se mrknout do ztrát a nálezů. A spolužačka pro mě má triko s Nirvanou, já skáču radostí do stropu a tak, jenže... do školy nejdu. Fuckit.

Cejtim tady trávu, sama bych si dala brko, jsem znechucená z toho bordelu tady, zase. Vánoční atmosféra mě nějak neláká, vůbec obecně, Vánoce, fuj. Je mi vedro, pít mi nepomáhá, včera jsem shlídla v kuse asi šest dílů Jmenuju se Earl a dneska hodlám pokračovat. Citrónová mattonka je hnusná. Mam na něco chuť a nevim na co. Dala bych si tatarák a můj pokoj je boží. Protože zelený světýlka na stropě, [který svítěj tak že málem voslepneš] na zdi volleyball story, rozstříhaný triko Visacího zámku, CéDo se smajlíkem Nirvany a bojka šlohnutá někde v Saint Tropez... to jen tak někdo nemá.

Mámin přítel si se mnou chce hodit řeč, já jsem z toho tak trochu rozklepaná, ale pohoda. Řvu na psy jak blázen a stejně nesklapnou, fakt nevim co chtěj- když venku byli, vodu a žrádlo dostali. Zařezávaj se mi spodky, čumim na svojí kachničkovou kravatu z Ameriky a stejská se mi po časech, kdy jsem každej en ráno vstávala v šest a vymejšlela co nejoriginálnější outif, špendlíky v kalhotách a tak. Chci se k tomu vrátit, ale jako kdyby to nešlo, moje pseudooriginalita vzala roha.

A lyžák byl fajn, dalo by se říct, že na prkně relativně umim [obloučky. obloučky everywhere]. Zažívám nějaký posraný prázdný období, a došla jsem k zjištění, že když se na lyžáku objímáte a držíte za ruce s jednim klukem, lidi z toho vyvodí chození. Včetně učitelů, který vám pak udělaj přednášku. Vo to horší je, když zjistíte, že si s nim ve skutečnosti nemáte co říct, připadá vám jako naprostej vlezlej debil a tak. Feel like a bitch. Aspoň jednou, jednou můžu bejt zlá. Promiň, R.

Furt se ohlížim za minulostí, furt a pořád dokola, řikáám si jak to dřív prostě bylo lepší, i když to bylo kolikrát horší nebo stejný. Tohle celý nedává smysl, já ani nevim proč. Vyfoťe někdo mý šťastný vokamžiky a hoďte je na Warholovský triko, který pak budu nosti já sama a řikat, jaký to byly skvělý časy. Muhehe.

Připadám si jak v nějakym americkym filmu, jak vždycky leží na vobrovský posteli s notebookem a nohama nahoře. Až na to, že já vypadám jak kokot, chcípám vedrem, mam tu sušák s prádlem a potřebuju si umejt vlasy. Do kazeťáku můžu dát maximálně tak Diversion, protože jiný céda prostě nemám. Chtěla bych zase začít psát a kreslit a.. stejně se na to vždycky vyseru. Fajn, že bych si vzala novoroční předsevzetí? Asi jako jsem minulej rok řikala, že se začnu učit. achjo.

Dnešek je divnej, příde mi že sou na mě všichni nasraný. fuckit.

New York calling.

11. prosince 2012 v 0:51 | Seš mi fuck. |  Stereotyp?
(Vim že to nezní tak dobře jako London calling. Nechte mě bejt. Snažim se.)

New York City. Nejlidnatější město spojenejch států. Přes osm milionů obyvatel. (vypadám vzdělaně, když kopíruju wikipedii?) A tam, v tomhle vobrovskym městě. Jsem byla. Oujé, oujé. Město plný Chevrolettů, Fordů, prodejen Starbuck. Reklam na Ipody, koberce a Metro card. To chceš. Jo. Nevadilo by mi tam bydlet. I kdybych každej den z Manhattanu musela jezdit na Staten Island, nebo na vopak. Ta cesta Ferry(m) vokolo Sochy Svobody přece nakonec neni tak špatná. A bydlet v bytě v nejvyšim patře nejvyšího mrakodrapu. A strašně nadávat, že je to moc vysoko. A kupovat si jenom kafe ze starbuck a tvářit se strašně zazobaně. Mít iphone a beatsy (-dobře, ty nechci. nevyhovujou mi). A přitom chodit voblíkat strašně alternativně a originálně. A všichni na mě budou děsně divně čumět. A budu se fotit ve výtahu po cestě nahoru. Do toho bytu. A budu pracovat v nějaký kanceláři, kde budu dělat strašný hovno. Jenom čumět do kompu a rozvíjet svůj psací talent (hahaha). A přitom mi budu platit strašně moc. Jo, to vyjde. Já vim.

Pondělí, 12/11/12

[08:00] Kafe, kola. Nirvana. Ipod už funguje. Nenabila jsem si ho- taky inteligence. A nechala jsem si u babí deník. fuckit.
Je fajn po dlouhý době letět. Ty mraky, taková nostalgie. Neám zámek ani toho druhýho draka. Tak co. Ale jako, kurva, Amerika! To si piš že se těšim, i když si připadám just a little bit nechtěná.
13.byl včera strašně... já nevim, milej. přes fb. Bojim se, co se za ten tejden stane. Mám divný tušení.
A všechno je pořád weird. Ale, myslim, že se tenhle tejden pokusim prostě vypnout. Aspoň na chvíli. Užít si to, užít si NY, celou Ameriku, tejden bez školy. Na pohoduu.
Jak tak sedim v letdle. Něco mě napadlo. Bylo by krutý posnout to na fb. "Fuck swag, I can fly. - v letadlo"

Za dvanáct minut předpokládanej přílet do Milána. Pravý ucho mě pěkně sere. Au, je to nepříjemný.
A v Milánu asi dvě a půl hodiny 'navíc'. To bude votrava. A vidim to tak, že se mi brzo vybije Ipod. Shit. Ale mam Těžší než nebe. Což mi připomíná- chci pruhovanej svetr. Kurt Cobain style.

[13:41] Janis Joplin, Zeppelini, Massive atack a Nirvana. Přesně v tomhle pořadí. Oujé, letadla maj i trochu dobrý muziky. Sviňáci- zhasli.
Nabíjim Ipod, přede mnou nějakejch pět hodin letu. Hmm, přemejšlim- že bych si votevřela tu knížku. Za voknem světlo jaxviň, takže je všechno zatažený. Utahaná ani moc nejsem, ale možná bych i usla. Proč jsem dřív neposlouchala Janis?
Zajímavý ale je, že mam furt postiženou náladu. V hlav zmatek. A tak..

[20:22] Time to destination: 00:53. Nějak mě bolí břicho. Musim si stáhnout Doors. A mam novej objev- The Black Keys a The XX [Díky, letadlová nabídko muziky.] Baví mě to.
Vypila jsem tak čtyři kafe a čtyři koly. Ono to neni překvapivý, ale.. ale. Musim se podělit.
Mý uši už ví, že klesáme. Time to destination: 00:30. Hurá, z okna už vidim něco jinýho než mraky.

Úterý, 13/11/12

[04:26] Měkká postel, na sobě dvě deky, na stole čaj- málo sladkej. Ale... ta lenost.
Empire state building, kostel sv. Patricka, kluziště, 'Bklyn' bridge, NYC! Všechno fajn, i když mě vytáčí Babí.
"... Víš?"
"... Vidíš?" NE. Tak ale co. Wifina v hotelu je, mam So American účes a everything is fine. I když, ta cesta do centra je náročná; bus, trajekt, metro. Ale stojí to za to. [Ne asi.] I když se mi just a little bit stejská po lidech v práglu.


Středa, 14/11/12

[05:23] Další nabitej den. Mcgee's, Central park [Lennonův památník], nová taška, jídlo v Čínský restauraci. Zážitků dost. Babí s Dědou se zase chytli. Ale dneska fakt dost, babička ještě trucuje.
Připadám si strašně dárk & íwl a tak. Ha-ha. Sestřence tady hraje film ze sluchátek, i když spí. Mohla bych to vypnout. Ale... ta lenost. Jsem unavená jaxviň, ale chtěla bych počkat tak do šesti. To by mohl bejt někdo online. Jasně, myslím 13. Ale klidně by mohl i V., i když se mi zdá nějakej nasranej. Je to docela na hovno, když mi chybí objetí Psychický podpory. Třída [Ag.] zase překopala celej happening a já jsem ta špatná. Tak ale, řešit to fakt nebudu. Jsou to kreténi.


Pátek, 16/11/12

[18:53] Washington D.C., s Tetou a Sestřenkou. Náhodou to bylo fajn, vodpočinula jsem si vod Babí, která je na mě nasraná. takže už vychladla.
Bílej dům, Capitol. Jako je to zajímavý. Čtyři hodiny v buse- tam i zpátky. Chat s Kubou. Pak se mi vybila baterka. Damn. Tak ale co.
Je to náhodou hezký město. A bylo tam příjemný město. A na Ferry mi nějaký guys [vožralí z jednoho hajnáče] typli sedmnáct. A cejtila jsem trávu, v hlavě myšlenka weed, weed, weed... Jak jsem postupovala, nějaký ženský se děsně smály. A já zaslechla jen takový "... Mariúana!" Jo, Amerika.

Sobota, 17/11/12

[06:28] Oujé, pěknej výhled z Ferry. Vítr ve vlasech. Ještě by to chtělo nějakou music do ears. Ale zapomněla jsem si Ipod na hotelu, žejo. Těšim se na nákupy, snad seženu všechno- co mam vyhlídnutý. To se nějak zmákne. Hope.

[14:54] Zase v metru. Z Coney Islandu. Vůbec jsem nenapsala XY jmen do Písku. A mam i fotky. Nečekaně.
Jsem na tom hodně špatně, když závidim svý [asi] osmiletý sestřence PSPčko a foťák? Jo. Já vim.
Na proti mně sedí nějakej borec. Sere mě ta bunda. Říkala jsem, že by mi stačil svetr. fuckit. Už na mě neni nasraná Babí. Řekla bych. Teta si stěžuje na smažený Newyorský jídlo. OMG. "Dělá se mi z toho úplně blbě!"

[00:25] Mam libový trika a přívěsky. Holt jsem děsně chudá a na hustější dárky nemám. Babí už teda v poho. zejtra si snad koupi duckietie, doufám že na ní narazíme. Dnešek byl fajn. Takovej, hmm, pohodovej. Náhodou.
(klikni pro plnou velikost)


Neděle, 18/11/12

[04:37] Poslední den. the best hamburger ever. [Vlastně dva.] A mam duckietie, oujé. Silná touha po Iphonu. Kurva, jak ho tady maj všichni, chci ho taky. Stupidita. A nějak mi nefachá Ipod. fuckit. To znamená nějakejch... jedenáct hodin s Kurtem? Hmm, uvidí se.
Na jednu stranu odsud nechci. Na druhou stranu, stejská se mi to tom stereotypu v Práglu [ve škole]. I když to tam nesnášim, mam to tam ráda. Svym způsobem. A 13. pro mě prej má překvapení. Tak jako zvědavá jsem, no.

Pondělí, 19/11/12

[16:55] Zase v plane. Alitalia byla teda lepší než [tahle] Delta. Na letišti jsem si dala Caramel něco-na-B latte. Ze Starbucks. Je epický, připadat si takhle zazobaně.

[17:45] Už chápu, proč Lucyje a Jimmy poslouchaj Beach House. Je to tady v nabídce Delty, chá, a líbí se mi to. Sere mě ten rozbitej Ipod. Snad s tim pude něco udělat. Do playlistu je teda rvu. K tomu jeden song vod Bee Gees, Pearl Jam, The Black Keys, Cure, eFeFka, Floydy a Redhoty. Naklikávat to pojednom... so hardcore. Žeru mini pretzle, arašídy a chlastám Canada dry. Zdá se mi to, nebo jeden den 'Plážovýho domku" trvá tak nekonečně dlouho? Ale je to pohodový. Příjemný. Vážně.
Těšim se docela [hodně] na jídlo. Time to arrival: 6hr 21min. A pak z Milána do Prahy- třeba dvě hoďky. Hmm. 13. mi nějak podezřele lichotí. Nebo já nevim.
Ale v new Yorku bylo fajn. To rozhodně. Sem přemejšlela- jaký by to bylo, bydlet tam. S mamkou a tak. Pche, baví mě moje duckietie. A triko. Vlastně trika. A taška. Jo, mám vážně radost. Víš co.

[19:15] Stayin' alive! Mam strašně seksi drdol, v sobě 'pastu', a dala bych si kafe. Taková rozmazlenost, užívám si to. Na chvíli. Ale je tu pěkná kosa a chce se mi na záchod. Fuu. Ha, pustila jsem si I just had sex vod Lonely Island. Celej NY mi to znělo v hlavě, stejně jako Boyfriend vod Bíbra. Jo, v hlavě se mi prostě musí zaseknout takový sračky. Why not.

[06:30] Za sebou nějakejch 80 songů, pár stránek o Kurtovi, tak půlhoďka spánku. Asi sedm hodin letu. Fuu. Ale docela to uteklo, a z Milána do Prahy to budou jen tak necelý dvě hoďky.

[09:20] Když nepočítám ty dvě hodiny trčení na letišti. Jsme tu [asi] vod sedmi. Letí to v půl jedenáctý.

[10:20] V letadle. Finally. Pfů, žádná telka, žádný sluchátka. Ty měga letadla mě rozmatlily. to bdue cesta. Nudá.

A jo, vim že mi trvalo dvacet let- než jsem se dokopala k napsání tohohle článku. Všechny fotky jsou v galerii.

He-he.

2. prosince 2012 v 14:15 | Seš mi fuck.
Sere mě, když blog zeje prázdnotou. Sere mě, když se musim stěhovat. Zase, zase, zase, zase. A vždycky. Vždycky kvůli Ní. Pche. Přestaň mě hledat. Nech mě na pokoji. Nech mě žít. Fakt. Nechci nic víc. He-hů-he. That's all. Víš co.

Kam dál